Historie hradu Vildštejn
Historie hradu Vildštejn je velmi odlišná a sahá až do 12. století. Současný název Vildštejn je poprvé uhodnut v 1224 otočeních. Okrema probuďte se hrad byl koncipován jako hrad na vodě. Navkolo hrad buv skvělé ceny, z'ednany z mіstsevim strumkom. Průchod přešel hlubokou rіv, přes jakési sestupy sjezdů pіdёmny mіst. Je to škoda, v hodině rozvіdné mlhy sipanů a zapomnění.
NOTAFTY
Notafty mají na Chebsko pocházet z hradu Pottenstein a jako první doložený Notaft na Chebsku je uváděn Adalbertus de Egre. Notaftovi se účastnili první vlny kolonizace v západních Čechách.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1225. Podle rozboru dochovaných původních částí se vznik hradu datuje kolem roku 1166.
Za husitských válek získali hrad Šlikové. Albrecht Schlick prodal zámek Mykolovi Gummerauerovi. Tento rod pak vlastnil zámek téměř sto let.
Za odpor proti českému králi v roce 1452 hrad vypálilo vojsko Jirzy z Podjebrad.
V roce 1522 se opět dostal do držení Šliků, když byl vyhnán Hieronim Šlikem. Ten jej roku 1531 prodal Wolfovi z Wisbergu (Wirsperk).
Rodina Wirsperků vedla časté spory o pozemky a užívací právo s Nowym Dragovem či obcí Žirovice a pozemky v okolí dnešní národní rezervace SOOS, kde se těžila rašelina, která sloužila především k vytápění. . Vláda rodu Wirsperků byla pro Wildsteina bezpochyby nejbouřlivějším obdobím.
TRAUTENBERKŮ
Dlouho očekávaný mír a pacifikace zavládly na hrade Vildštejn až za vlády Trautenberků. To však netrvalo dlouho, protože nad Evropou se začala houstnout mračna kruté války. Trautenberkové stáli před nezáviděníhodným úkolem – přepravit Scalenovo zboží přes všechny nástrahy třicetileté války. Skalná nakonec přes veškerou snahu zůstala pustá a opuštěná.
Válka změnila mnoho věcí, včetně myšlení vládců, kteří začali zavádět nové věci a přidělovat svým poddaným stále více robotů. V roce 1689 vypukl starý soudní spor mezi Skalnou a městem Heb. Trnem v oku byly Hebovi zejména skalenské trhy a přijetí práva várečného. V roce 1695 chebský soud zakázal prodej skalnatého piva a sladu.
Podle místních pověstí skončil spor tím, že jedna z dcer rodiny byla nazvána čarodějnicí. Tato žena trpěla tělesným postižením a uspěla v léčení bylinami, čarodějnictvím a věštěním, tedy v tom, čemu dnes říkáme psychotronika. Údajná čarodějnice měla být upálena a Trautenberkům hrozila konfiskace rodinného majetku. Už ji však nikdo neviděl...
Postavením zámecké budovy kolem roku 1783 ve stylu barokního klasicismu přestal být zámek šlechtickým sídlem.
Trautenberkové vlastnili panství až do roku 1799, kdy zámek koupil rytíř Jan Jürgi Wilhelm von Helmfeld, jehož rod jej vlastnil až do roku 1884.
V roce 1818 vyhořelo město Skalná a požárem byl poškozen zámek i zámecká budova.
Kolem 40. let 19. století upravili Wilhelmové zámek na pivovarskou sladovnu. Když byl v roce 1850 ve Wildsteinu zřízen zemský soud, rytíř Oswald Wilhelm z Hemfeldu pronajal dvoru kromě zámku i budovu zámku a sladovna byla brzy zlikvidována.
Na konci první světové války koupil zámek Friedrich Adam Heipel.
PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE
V roce 1950 byl okresní soud zrušen, zámek obývali rumunští reemigranti, kteří spálili všechny dřevěné části a obě budovy zcela vyprázdnili. Od roku 1951 je objekt v majetku státních statků a poté města Skalná. Zámek i zámek byly zcela zdevastovány a s následnou totální neúdržbou téměř zničeny.
ZÁCHRANNÉ POKUSY
Zchátralá památka zaujala pana Zdenka Buchteleho, který se skupinou brigádníků v letech 1985 až 1989 zachránil zámek a zámek. Jejich práce byla zásadní pro další existenci hradu a podařilo se jim zastavit ničení.
V roce 1987 zde došlo k zajímavému objevu, který na chvíli přitáhl pozornost veřejnosti. Zpočátku to byl nález ženy s kamennými zdmi. V komíně hradu byla objevena schránka s pietně uloženými ostatky lidského těla. Při rekonstrukci zámku pod pivovarem byly nalezeny ostatky, které byly uchovávány v zinkové nádobě. Zakopaná lebka měla v chrámu malý otvor, který byl způsoben násilím.
Při studiu antropologických studií historických osobností a lidského vývoje Národního muzea v Praze se ukázalo, že se jedná o ostatky ženy ve věku 50-60 let, která byla tělesně postižená. Podle stupně fosilizace lze původ přiřadit do 17.-18. století. Žena musela být hluchá a pravděpodobně mučená.
Zmínil jste se také právě o pověsti z Trautenberské vlády...?
VILDŠTEJN ZACHRÁNĚN!
Zlomovým rokem pro Vildštejn byl rok 1999, kdy jej koupil pan Myroslav Pumr, který zámek po dvou letech rozsáhlé rekonstrukce zpřístupnil veřejnosti. Slavnostního otevření se zúčastnila zástupkyně zakladatelů hradu Vildštejn baronka Marie Therese Nothaft. Myroslav Pumr byl vysvěcen na rytíře s právem užívání rytířského stavu k obnově rodového sídla. Na zámku bylo opraveno zdivo a nová střecha a čekají je další změny. Nyní objekt zámku potřebuje rekonstrukci střechy a krovu, která bude provedena v následujících letech.
Město Skalná se dnes může opět pyšnit majestátní památkou hradu. V roce 2020 získali ocenění Patria Nostra pro Karlovarský kraj v projektu „Naše obec 1990 - 2020“.
Na fotografii současná majitelka zámku Zuzana Pumrová a starosta Skalné Mgr. Rita Skálová.