Historie hradu Vildštejn
Historie hradu je velmi rozmanitá a její kořeny sahají až do 12. století. Současný název "Vildštejn", tehdy Wildstein se objevuje poprvé roku 1224. Původně byl hrad koncipován, jakožto hrad vodní. Hrad byl pro tento účel, jako stvořený díky své poloze. Přístup do hradu zabezpečoval padací most přes hlubokou strž, která oddělovala hrad od svého okolí.
Nothaftové
První, historicky doložení majitelé hradu Vildštejn. Jejich erb je dodnes součástí znaku města Skalná. Tento rod je významně spjat s územím Chebska. Rod pocházel z bavorského hradu Pottenstein a jako první, historicky doložený Nothaft na Chebsku je uváděn Adalbertus de Egre. Rod Nothaftů se účastnil první vlny kolonizace v západních Čechách.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1225. Podle rozboru dochovaných původních částí se vznik hrad datuje do roku 1166.
Za Husitských válek získal hrad rod Šliků. Albrecht Šlik poté prodal hrad do rukou Niklase Gummerauera, jehož rod vlastnil hrad celé století.
Za odpor proti českému králi byl hrad roku 1452 vypálen vojskem Jiřího z Poděbrad. Do rukou Šliků se hrad vrátil roku 1522, kdy byl dočasný majitel vyhnán Jeronýmem Šlikem. Ten hrad roku 1531 prodal Wolfovi s Wirsbergu. Rodina Wirsbergů vedla časté spory se sousední obcí Nový Drahov a také se Žirovicí o pozemky v dnešní rezervaci SOOS, kde se již v té době těžila rašelina, která sloužila především k vytápění. Toto období bylo pro hrad Vildštejn zřejmě nejbouřlivější.
Trautenberkové
Dlouho očekávaný mír a klid zavládl na Vildštejně až za panování rodu Trautenberků. Toto klidné období však netrvalo dlouho, neboť nad Evropou se již stahovala temná mračna hrozby kruté války. Trautenberkové stáli před nelehkým úkolem - zachránit vildštejnské panství před krutostmi války. Vildštejnské panství však i přes veškerou snahu bylo opuštěno a chátralo.
Válka poznamenala mnohé - mimo jiné i myšlenky vládců, kteří tížili poddaný lid stále většími daněmi a povinností roboty. Roku 1689 vypukl spor mezi Vildštejnem a městem Cheb. Chebu byly trnem v oku zejména vildštejnské trhy a právo várečné, jež bylo Vildštejnu uděleno. V roce 1695 zakázal soud v Chebu prodej piva a sladu z Vildštejna.
Podle pověsti měl spor vyvrcholit tím, že jedna mladá šlechtična z rodu Trautenberků byla obviněna z čarodějnictví. Tato žena trpěla na tělesné postižení a byla úspěšná v uzdravování za pomocí léčivých bylin, věštění a čarodějnických praktik, která bychom dnes mohli nazvat, jako psychotrofní látky. Údajná čarodějnice měla být upálena a rodině obviněné hrozila ztráta rodového majetku. Už ji však nikdo nikdy nespatřil.
Postavením budovy zámku ve stylu barokního klasicismu roku 1783 přestal hrad fungovat, jako rodové sídlo Trautenberků. Tento rod vlastnil hrad až do roku 1799, kdy hrad koupil rytíř Jan Jiří Wilhelm von Helmfeld, jehož rod vlastnil hrad do roku 1884.
Roku 1818 vyhořelo město Vildštejn a při požáru byla poškozena též budova hradu i zámku. Koncem 40. let upravil rod Wilhelmů budovu zámku na pivovarskou sladovnu. Když byl v roce 1850 ve Vildštejnu zřízen okresní soud, pronajal rytíř Oswald Wilhelm z Helmsfeldu soudu i zámeckou budovu a sladovna byla zrušena.
Na konci první světové války koupil hrad Friedrich Adam Heipel.
Hrad v časech poválečných
V roce 1950 byl okresní soud zrušen a prostory hradu Vildštejn obývali uprchlíci z Rumunska, kteří spálili veškeré dřevěné části hradu. Od roku 1951 se objekt hradu stává majetkem státní statků a posléze města Skalná. Hrad i zámek nadále chátraly a díky nezájmu o jeho údržbu, či rekonstrukci byl stavebně technický stav žalostný.
Pokusy o záchranu
Zchátralá památka zaujala pana Zdeňka Buchteleho, který se skupinou dobrovolníků v letech 1985 - 1989 hrad i zámek zachránili. Jejich práce byla pro budoucnost hradu zásadní a díky nim bylo zastaveno chátrání. Roku 1987 došlo k zajímavému objevu, který na místo přilákal velké množství lidí. Jednalo se o nález kostry ženy. V hradním komíně byly pietně uloženy ostatky neznámé ženy. Při rekonstrukci budovy bývalého pivovaru byla objevena zinková schránka s tělesnými ostatky. Zakopaná lebka měla v sobě otvor, který nesl stopy násilí.
Při studiu kosterních pozůstatků antropology ze studií historických osobností a lidského vývoje Národního muzea v Praze se ukázalo, že se jedná o ostatky ženy, která zemřela ve věku 50 - 60 let a byla tělesně postižená. Dle stupně fosilizace lze dobu, kdy žila datovat do 17.-18. století. Žena musela být hluchá a zřejmě prošla mučením.
Záchrana Vildštejna
Zlomovým rokem pro Vildštejn se stal rok 1999, kdy hrad koupil pan Miroslav Pumr, který hrad během dvouleté, rozsáhlé rekonstrukce zpřístupnil veřejnosti. Slavnostního otevření se účastnila zástupkyně zakladatelského rodu baronka Marie Therese Nothaft. Miroslav Pumr byl pasován na rytíře s právem užívání rytířského stavu k obnově rodového sídla. Na hradě bylo opraveno zdivo, hrad dostal novou střechu, ale čekají ho další změny. Nyní objekt zámku potřebuje novou střechu a krov - tyto práce budou provedeny během následujících let.
Město Skalná se dnes může opět pyšnit majestátní památkou v podobě hradu. V roce 2020 získala ocenění Patria Nostra pro Karlovarský kraj v projektu "Naše obec 1990-2020".
Na fotografii současná majitelka zámku Zuzana Pumrová a starosta Skalné Mgr. Rita Skálová.